Multipotencialita jako cesta se uhnat. Nebo ne?

Většinou pro vás píšu článek o věci, kterou mám zrovna v hlavě, řeším jí já nebo někdo v mém okolí nebo se snažím rozebrat to, co mě zaujme v diskuzích pod mými příspěvky. Naposled mě takto zaujal jeden komentář, ve kterém někdo přemýšlel nad tím, jestli není multipotencialita cestou k úplnému vyčerpání

Komentáře podobného typu se jednou za čas objeví. Nejprve jsem nad nimi tolik nepřemýšlela, ale pak jsem si říkala, že možná bych to tu s vámi měla probrat. Nerada bych, aby to, že o multipotencialitě píšu, někoho podněcovalo k tomu, aby se uhnal k totálnímu vyčerpání.

Poslední dobou narážím celkem často na články zabývající se tím, že žijeme v uspěchané době a málo odpočíváme a já s těmito články vlastně souhlasím a jsem ráda, že vznikají, přestože sama patřím k poměrně výkonným lidem. Myslím ale, že to mám v hlavě už celkem srovnané a umím svůj život mnohem lépe vyvažovat než dřív.

Články a příspěvky které píšu se dostávají pomaličku k čím dál více lidem a i když je vás zatím opravdu jen pár, začínám si uvědomovat, že bych měla cítit mnohem větší zodpovědnost za to, co vypouštím do světa a co se k vám dostane. Možná to není zrovna váš případ, že se přepracováváte, ale cítím potřebu upozornit na to, že to, že jste multipotenciální, neznamená, že teď musíte okamžitě dělat deset věcí najednou a extrémně přeskakovat z jedné věci na druhou. Zkrátka se zničit, uhonit, přepracovat. Jde to i bez toho.

Já začínám vnímat multipotencialitu a specializaci jako něco, co bude jednou bráno stejně automaticky jako že se lidé dělí na introverty a extroverty. Proto mi připadá důležité o multipotencialitě psát. Aby zaměstnavatelé uměli s takovými lidmi pracovat a nebáli se je zaměstnat. Nebo aby tito lidé pochopili jací jsou, že s nimi není nic v nepořádku, jaké mají možnosti, a že mohou být nejen skvělým zaměstnancem, ale i podnikatelem.

O to mi jde především, abyste se poznali a pochopili, jak fungujete. Že pokud chcete být spokojení a šťastní, cesta nevede přes specializaci. Tak jako introvert nejspíš nebude šťastný jako zaměstnanec v call centru nebo vymetač (používá se to slovo? :-D) večírků.

A teď k tomu vyčerpání… Přehánět to s prací je nejenom riziko u nás multíků, ale stejně tak i u specialistů. Je to především o tom, jak si to nastavíme a jak nám to vyhovuje. Myslím, že je v pořádku varianta, kdy se věnujete více věcem, ale nespěcháte tolik na výsledky a to, že se chcete živit více věcmi, přijde až časem. Stejně tak si ale myslím, že je v pořádku i varianta druhá, kdy načas máknete a klidně jedete nějaký čas na pokraji sil, abyste rozjeli dvě své podnikání, ale včas zabrzdíte a vynahradíte to větším odpočinkem.

Každý si to musí upravit podle svého. Nikdy bych vás ale nepodněcovala k tomu, abyste se celý život hnali. To je samozřejmě neúnosné. To, že jste multipotenciální přece neznamená, že musíte osm hodin pracovat a pak další čtyři na něčem dalším. Věnujte čtyři hodiny jedné věci a další čtyři něčemu jinému. Rozjeďte jedno podnikání a pak teprve druhé. Najděte si částečný úvazek a k tomu něco budujte. Nebo rozjíždějte firmu při zaměstnání, ale věnujte tomu třeba jen jeden den v týdnu.

Hledejte možnosti, řešení, hrajte si s tím. Cílem není se zničit, ale radovat se z toho, co děláte. Někdy máknete víc, někdy méně.

Samozřejmě záleží i na tom,v jakém jste životním období. Jasně, že já mám jiné množství času, když nemám děti, než ty z vás, kdo už je máte. Je i v pořádku mít období, kdy se musíte soustředit jen na jednu věc. Bude se vám to během života měnit, ale v tom je ta krása.

Co jsem vám tedy chtěla říct? Možná jsem si i chtěla postěžovat, že mě štve, když mi někdo napíše, že se snažím lidi multipotencialitou škatulkovat a podněcovat je k tomu, aby se uhnali. Zároveň jsem ráda, že to lidi zmiňují, protože jinak by mě třeba nenapadlo, že to takto někdo vnímá. Díky tomu, vznikl tento článek a možná se právě díky tomu někdo zamyslí nad tím, jestli to s prací nepřehání.

A jestli náhodou patříte k těm, co málo odpočívají, můžete rovnou splnit tento úkol a dát mi o tom do komentářů vědět: Když už jste teď na počítači nebo mobilu, rovnou napište někomu, s kým jste se dlouho neviděli a naplánujte si s ním volné odpoledne/večer/víkend. Nebo jděte obejmout partnera a věnujte se mu alespoň chvilku, aniž byste u toho dělali něco jiného.

Já ho teď u sebe nemám, tak mu jdu napsat, že se na něj těším. A s holkama mám sraz zítra, tak já mám splněno. A co vy?

Vaše Jana

Jsem Jana, baví mě asi milion věcí a ukazuju i ostatním, že není nutné se specializovat.  Protože když vás baví všechno, nejste divní, ale multipotenciální! O své zkušenosti se chci podělit s ostatními a ukázat jim, že být multipotenciální není nevýhoda, ale úžasná životní cesta plná zážitků a kreativity. Jsem autorka eBooku Když vás baví všechno>>. Více o mně si můžete přečíst tady>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů