Být sám sebou

Žít jako multipotenciál chce občas dost odvahy. Dříve nebo později se setkáte s tím, že vám budou lidé rozmlouvat to, že děláte tolik věcí. A ustát to a jít si zatím, co chcete vy, je někdy velmi těžké. Zvlášť, když se vám snaží „dobře” poradit vaši blízcí.

Často se setkávám s radou, že bych se měla soustředit jen na jednu věc. Jen tak prý dosáhnu svých cílů, snů a budu úspěšná. Zase ten úspěch. Proč se všichni tolik starají o to, abych byla úspěšná a měla dost peněz?

Moje jediná touha je být spokojená. Na to jsem už toho přečetla až moc, abych si myslela, že mě sláva, úspěch nebo peníze (jasně, že si chci něco vydělat, ale nemám ambice mít každý měsíc sto tisíc nebo víc na účtu) udělají šťastnou. Většinou je to spíš naopak.


Myslím, že už většina z nás ví, že klíčem ke spokojenosti, je věnovat co nejvíc času tomu, co nás baví, co nám dává smysl a důvod ráno vstát z postele. No a já mám těch důvodů víc.

Těším se na svoji práci grafika, na to, že budu psát pro vás článek, na to, že někomu udělám radost, až ho nalíčím, na to, že si večer sednu k televizi a něco vyrobím. Je to tak pro mě přirozené.

Vím, že se ve všech odvětvích posouvám mnohem pomaleji, než kdybych se věnovala jen jedné věci, ale nevadí mi to. Jedině tak mě nepřestanou bavit. Kdybych se věnovala pořád jen jedné věci, začala bych ji po chvíli nenávidět a už by mi nedělala radost.


Moje největší výzva

Ne vždycky jsem si ale šla za svým. Bojovala jsem často s myšlenkami: „Co si o mně pomyslí ostatní?“ Navíc jsem chtěla přede všemi vypadat jako úspěšná a chytrá. Nejlépe mít místo na nějaké vysoké pracovní pozici a získávat jedno ocenění za druhým. Myslela jsem, že tak ostatním ukážu, že za něco stojím. Toužila jsem po obdivu okolí, ale především svojí rodiny. Pořád jsem chtěla někomu něco dokazovat. Je to hrozný, uvědomit si to takhle zpětně.

Šla jsem za tím, přestože jsem se neuvěřitelně trápila. Nutila jsem se dodělat školu, kterou jsem nenáviděla.  Pracovala jsem dva roky jako architekt s vidinou, že za pár let to někam dotáhnu. Ale před svým vnitřním já se neschováte. Ozve se a o to s větší silou, čím víc jste ho potlačovali.

8 let jsem se trápila a nutila se být takovou, jakou jsem myslela, že mě chtějí mít ostatní. Ale před dvěma lety jsem si řekla, že je s tím konec. Postupně jsem se věnovala více věcem a minulý rok jsem konečně dokázala dát výpověď a změnit práci. Jak se mi povedlo přestat se zabývat tím, co na to, co dělám řeknou ostatní?


Došlo mi totiž to, co jsem popisovala výše. Že skoro všechno dělám proto, abych nějak vypadala v očích ostatních. Když jsem se rozhodovala, jestli odejít nadobro od práce architekta nebo zůstat, většina se mě ptala, jestli mi není líto zahodit šest let studia a dva roky práce.

Vlastně to bylo ale to poslední, co mě trápilo. Víte, co mě trápilo nejvíc? Že ztratím postavení architekta. Měla jsem totiž pocit, že to je titul, který lidé uznávají a jsem tak pro ně někdo. No není to příšerný, že jsem takhle uvažovala?

Odkládala jsem svoje štěstí kvůli tomu, abych zapůsobila na ostatní. Víte, co je ale nejhorší? Že takto to má nejspíš spousta dalších lidí. Jsme totiž tak vychovávaní a přesně taková je naše společnost. Máte pocit, že musíte NĚCO být, jinak jste NIKDO a váš život za nic nestojí.

Takže před rokem jsem stála před otázkou: „Být spokojená a sama sebou nebo se snažit být NĚKDO v očích ostatních?“

Vybrala jsem si, být sama sebou a zjistit konečně kdo vlastně jsem. Bez toho, aniž by mi to říkali ostatní.


Asi nikdy nebudu taková, že by mi názory ostatních byly úplně ukradené. Pořád se mi stává dost často, že se bojím, co si o mně ostatní pomyslí. Ale důležité je, že už jsem nad tím dokázala dříve vyhrát a snažím se o to každý den, tolik si názory ostatních nepřipouštět k srdci.

Nejspíš budeme všichni celý život zjišťovat kdo jsme a jak být sami sebou, ale já bych vám chtěla říct, abyste s tím hledáním začali co nejdříve. Nejlépe hned teď, pokud jste ještě nezačali.

Žít život podle sebe a ne ostatních, je privilegium, které máme a měli bychom ho využít. Na to je život až moc krátký, abychom se honili za uznáním ostatních. Nakonec jsme to totiž my sami, kdo se musí ráno donutit vstát z vyhřáté postele a když máte před sebou den plný činností, které vás baví, vstává se mnohem lépe…

Mějte se krásně

Vaše Jana

P.S. Pokud se právě teď hledáte a chcete najít svou jedinečnou multipotenciální cestu, ráda vám s tím pomůžu. Kdykoli se na mě můžete obrátit na jana@domovmultipotencialu.cz. Nebo začněte tím, že si přečtete e-book Když vás baví všechno, díky kterému se lépe pochopíte a stanovíte si první kroky za vaším spokojenějším životem.

Foto: pixabay.com

Jsem Jana, baví mě asi milion věcí a ukazuju i ostatním, že není nutné se specializovat.  Protože když vás baví všechno, nejste divní, ale multipotenciální! O své zkušenosti se chci podělit s ostatními a ukázat jim, že být multipotenciální není nevýhoda, ale úžasná životní cesta plná zážitků a kreativity. Jsem autorka eBooku Když vás baví všechno>>. Více o mně si můžete přečíst tady>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • 7 úžasných schopností multipotenciálů

  • Stáhněte si můj eBook zdarma. Poznejte svých 7 úžasných schopností a objevte proč je skvělé být multipotenciálem.

    Zjistěte, v čem je vaše největší síla a proč budou vaše schopnosti čím dál více žádané.

  • Vaše osobní údaje (jméno, e-mailová adresa) jsou u mě v bezpečí a budu je, já Jana Saidlová, na základě vašeho souhlasu zpracovávat podle zásad ochrany osobních údajů, které vycházejí z české a evropské legislativy. Stisknutím tlačítka vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním potřebným pro zaslání eBooku a dalších newsletterů ode mě, které se budou týkat souvisejícího tématu. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat kliknutím na tlačítko ODHLÁSIT v každém zaslaném e-mailu.

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Přidejte se mezi další multipotenciály
  • Sledujte mě na Instagramu